Článek - Tarja v Rusku

14. února 2010 v 0:38 | tarjaturunen.cz |  TT-Rozhovory 2009
Vyjadřuji díky koncertní agentuře Melnica, zvláště Michealu za propagaci a pomoc v čase pobytu Tarji Turunen v Moskvě.

Drazí čitatelé!
Touto zprávou otevíráme sérii reportáží a článků o přivítání Tarji Turunen v Moskvě. Někteří už vědí, že Vašemu pokornému služebníkovi bylo ctí ji doprovázet po celou dobu pobytu v Rusku. Za tuto možnost stojí za to zvláště poděkovat Shamanovi 1975. "Motoeskortě", která mi pomohla spojit se s organizátory. Později, když byla potřeba společníka mi to nabídli. Takže zpráva bude sestavena na základě spolupráce, ale z mého pohledu. Také děkuji Sergejovi Sughorukovi za pomoc při organizování a jednání s promotéry. A nakonec veliké díky Tarje Turunen a Marcelovi Cabuliovi za vše!

A nyní, přistupme k tomu zajímavému.
Tarja a Marcelo přiletěli večer v sobotu 19. prosince. Přivítali je organizátoři a limuzína a poklidně je dovezli do hotel, kde se ubytovali a nakonec nechali odpočinout po únavné cestě. Druhý den byla pouze zkouška v B1. Protože hosté chtěli konečně vidět Moskvu (překvapivé je, že už je to čtvrtá návštěva Moskv, ale zatím si ji nikdy neprohlédli). Na druhý den v hotelu, jedny z prvních, koho jsme viděli, byla Tarja s Marcelem na druhém konci chodby v restauraci, kde si spokojeně vybírali snídani. Teprve nyní mi začalo docházet, že jsou opravdu zde. Okolo jedenácté ráno, Marcelo i Tarja vešli do haly, kde jsem se představil. (nepřeložitelný text) Měli jsme ideální možnost na procházku po městě - Toyta Lann Cruiser 100. (nesrozumitelný text) Vybrána byla trasa: Rudé náměstí - katedrála Krista Spasitele-Arbat- Hora "Voroběvi". Plán byl schválen a my jsme pokračovali v jeho realizaci. Zdál se mrazivý den - 15 stupňů, proto byli Tarja a Marcelo pořádně zahaleni, že by je nikdo nepoznal.

Vysadili jsme je u Manéže, prošli přes Náměsti "Manéže" a Alexandrův Sad a vyšli u historického muzea.
K velké radosti bylo Rudé náměstí otevřeno. (Při jedné návštěvě se Tarja pokoušela dostat se tam, ale bylo uzavřeno kvůli přípravě nějaké události) Prošli jím, za výkladu o "GUME", mauzoleu a Kremlu a přišli do Katedrály Sv. Vasila.
Marcelo si najednou vzpomněl, že viděl něco podobného, v St. Peterburgu (nevíme si rady s překladem) Zaujalo ho to a nahlédli dovnitř. V jedné části zrovna probíhala bohoslužba, a Tarja se zájmen a úctou pozorovala a poslouchala co je odříkáváno. Pak procházela výstavní částí. Při odchodu z katedrály Marcelo, jemně zahalil Tarju, pozorovali jsme to téměř se slzami v očích. Potom odešli z katedrály a už na ně čekalo auto. Jeli po nábřeží rovnou k chrámu Krista Spasitele. Při vstupu dovnitř zůstala Tarja ohromena, finská diva zatahala manžela za rukáv a pak se podívali jeden na druhého.

Při vstupu do Chrámu jsem s nimi vyfotil Evřžena s našimi hosty. Jak už jsem řekl, Tarja byla teple oblečená, ale měla špatné tenké boty do takového chladného počasí. Proto si šla koupit nové boty, (bylo štěstí, že hned vedle byl Arbat, ve kterém je velký výběr zboží - sportovní obuvi). Přišli jsme tam a začali zkoumat potřeby pro potápění, protože jak je známo, je pár vášnivými potapěči a to i vysvětlilo to, že jsme jí řekli, že se v Moskvě nebudou potápět a aby si šla raději vybrat zimní boty, což byl docela zábavný moment. Tarje se líbil model, poprosili o správnou velikost a poprosila o menší číslo. Vyzkoušila si menší velikost a všichni si při tom užili zábavu. Byl jsem potřeba jako překladatel-konzultant u pokladny. Když jsem šel ke kase, uslyšel jsem (od obsluhy) "Ta dívka je velmi podobná zpěvačce z Nightwish" a měli jste vidět, ten pohled, když jsem odvětil, že je to skutečně ona. Prodavač požádal o autogram. On byl jediný, kdo jí po celou dobu procházky poznal. (celý odstavec je intuitivní překlad- pozn.překladatele) Zajásali jsme, Tarja si koupené boty vzala na sebe. Byla veselá a ptala se na další věci. V polovině Arbatu (ulice s obchody- pozn. překladatele) si šli na půl hodiny vypít šálek kávy (společníci měli rezervované místo na šálek horké čokolády a sendvič). Poračovali směrem k hudebnímu obchodu, kam Marcelo táhl celou výpravu. Viděl jsem ten tázavý pohled a postěžování Tarji, že se to tak opakuje v každé zemi. První čeho si Marcelo všiml bylo My Winter Storm v různých edicích - byl spokojen. Vyšli z obchodu, prošli po zbytku zasněženého Arbatu a nastoupily do auta. Je třeba vzpomenout Evžena, který vždycky přistavil auto, tam kde bylo potřeba - kam výprava došla. Dál jsme jeli do Vorběvi Hory, odkud je krásný výhled na Moskvu. Přes sněžení nebyly vidět Lužniky (olympijské zimní středisko- pozn. překladatele) Když jsem si stěžovali na počasí, tak nám bylo řečeno, že v létě, nebo na jaře se dá chodit daleko, což je příjemné i zajímavé. [nesrozumitelná věta] Nakonec jsme jeli do hotelu.

Rychle jsme vzali tašku s věcmi a jeli na první zkoušku. Během naší cesty se Marcelo ptal na plakáty a umístění koncertu. Dozvěděli se, že program bude pro mnohé velkým překvapením, protože budou čekat metal, ale ne vánoční písně. Když vešli do klubu, první věc, kterou zachytili pohledem - pohled na přeplněné židle a nástroje. Přičemž to nás i ji udivilo, i když věděla, co ji čeká. Rozzářili se jí oči a šla rychle do šatny. (Rozezpívání bylo slyšet po celém sále) a orchestr začal opakovat kompozici.

Zkouška se konala v produktivní a přátelské atmosféře. Každá píseň dostala několik podob. (nejvíce rockové bylo - Witch Hunt, In For A Kill, Walking In The Air, I Walk Alone) Pak šlo všechno mnohem rychleji a celý program s orchestrem trval tři hodiny. Nakonec Tarja a Marcelo, mezi sebou diskutovali, aby písně na konec zněli co nejlépe. (intuitivní překlad) a Anton Šaburov (dirigent) vedl hudebníky (někdy i samostatný nástroj), aby doržovali rytmiku.
Pro člověka, který není znalcem profesionální muziky, zejména klasické, je obtížné, aby hlava dokázala vnímat každý ze 70-ti nástrojů. (podle taktů) A potom vysvětlit co je potřeba. Úžasné! Samozřejmě to není ojedinělé. Interakce Tarji, dirigenta a orchestru je samostatným článkem, kde mají své komentáře k práci Tarja, Anton Shaburov, Leonid Bitinskogo (umělecký ředitel orchestru) a někteří hudebníci.

Tarja si často opakuje některé části na syntetizátoru (klávesy- pozn. překladatele) a opouští zkušebnu, až když je orchestr spokojený. [nesrozumitelná věta o špatné akustice] Ale nakonec se shodli, že se vše nazvučí prostřednictvím mikrofonů v sále - situace se výrazně zlepšila. Dopředu je třeba říci, že se tak stalo. Zkouška zkončila, byl to opravdu rušný den, který se nachýlil ke konci, a zdálo se, že Tarje síly neubyly a tak mě poprosila, abych ji vzal do obchodního centra na nákupy. Rychle jsem je odvezli na Evropskou (asi myšlena nějaká "nákupní" ulice - pozn.překladatele), hovořili jsme o místě setkání, vyměnili si telefonní čísla. Až se projdou, že se sejdeme v hotelu, po jedné a půl hodině mi Marcelo volal, abychom se setkali a převezli mezinárodní pár do hotelu. (ta věta nějak nedává smysl- pozn. překladatele) Rozloučili jsme se, dohodli plány a šli domů. Hodiny ukazovali asi 11:00 a já jsem si pomalu uvědomoval, že v posledních dvanácti hodinách, jsem byl pozoruhodným mužem a s oblíbenou zpěvačkou jsem viděl báječný program a naučil se mnoho nového o čem se mi ani nesnilo.

Druhý den nastala další vtipná událost, ráno v Moskvě byly všechny silnice ucpány až tisíc kilometrů. Zprávy byly zklamáním, protože možnost dostat se na zkoušku byla metrem. (tak jak v B1 byl koncert, v dnešním dni byla zkouška v nahrávacím studiu Moskfilmu) Ale nakonec bylo řešení jet autem, a nakonec nás žádná vážná dopravní zácpa nepotkala. Dojeli jsme do Moskfilmu a tam byla zkouška posunuta o hodinu později. Bez přemýšlení jsme se vrátily do Evropské a další hodinu a půl věnovali chůzi po obchodech. Po patnácti minutách jsme se vrátili znovu do studia. (nějak to neštymuje- pozn. překladatele) Tou dobou už na nás čekal orchestr, Tarja se šla opět rozezpívat a potom se připojila k hudebníkům.

Druhá zkouška byla mnohem rychlejší, ve skutečnosti se dolaďovali jenom detaily, které by slyšelo pouze 10% posluchačů. Tarja byla velmi potěšena, smála se a po několika písních prohlásila, "fajn" a "skvěle" - protože se jí líbil výkon. Orchestr přivítal zpěvačku mile, při její písni tichá noc v ruském jazyce. [Nesrozumitelný text o tom, že písně se hrály jedna po druhé - pozn. překladatele ] Nakonec, když se rozešel orchestr, Tarja se posadila za piano, a hrála věci, které kde se sama doprovází. V tuto chvíli se tam posadil malý chlapec a poslouchal. Tarja ho pozvala zpívat, ale on byl v rozpacích a odmítl. Trochu si povídali a potom utekl a Tarja skončila. Nejzajímavější co o tomto rozhovoru řeknu je, že Tarja hovořila anglicky a kolega v ruštině, ale navzájem si rozuměli. Na rozdíl od B1 zde byla výborná akustika a bylo to radost poslouchat. - A to odpověděla i Tarja. [nesrozumitelná věta] (intuitivní překlad - pozn. překladatele) Po zkoušce bylo potřeba udělat fotografii s Antonem Šabirovem.

Po závěrečné repetici poprosil Marcelo odvézt do restaurace poblíž hotelu. Vzpomněl jsem si na dobrou italskou restauraci, která byla schválena a šli jsem tam. [nesrozumitelný text] Uvnitř restaurace jsem pomohl vybrat a objednat večeři a ukázal, jak se dostat v hotelu a rozloučil se do zítřka. A ráno jel domů.

Mezitím se večer setkali v hotelu Pete (Zvukař) a Tomi (osvětlovač). Další den ráno, bylo první odvezení techniků, pak se vrátili pro Tarja a Marcela. [nesrozumitelný text asi o tom, že bylo hodně sněhu a opozdili se - pozn. překladatele]

Byl koncertní den - v blízkosti hotelu čekali na pár fanoušci s květinami, ale bylo málo času, takže Tarja rychle poděkovala, omluvila se a odjeli jsme do klubu, kde byli ve 13:30. Okolo dvou hodin trvala instalace orchestr, příprava nástrojů a zvuková zkouška. Nakonec se zkoušel celý program, již v kogentní podobě téměř bez přerušení. Při zkoušce mě oslovil Michael (organizátor) a potom Marcelo, s prosbou o překlad slov pro Tarju, když bude mluvit mezi písněmi v průběhu představení. Takovým návrhem jsem byl poněkud šokován, a tak jsem navrhl, aby se našel někdo příslušný. Marcelo řekl, že je vše v pořádku, že to za to nestojí. A já se ještě jednou omluvil za své překlady, které jsou vzdáleny ideálu.

Ale opět ke zkoušce. Když vešla do haly, kde je trochu tepleji, než na ulici, čekalo zde mnoho horlivých fanoušků, někteří z nich už přišli den předem a nebáli se mrazu. Za to jim bylo odměnou, koncert v podobě samotné Tarji. Přes reproduktory byl zvuk orchestru lepší, ale kvality z předchozího dne ve zvukovém studiu to nedosáhlo. Ale ruku na srdce, za těchto podmínek byla kvalita zvuku vynikající. V šest zkouška zkončila, všichni odešli připravit se na vystoupení. Tarja a Marcelo odešli do své šatny, [mimo Tomiho a Pete, kteří sledovali film - intuitivní překlad. Pozn. překladatele]. (O tom, že koncert začne v 21:40 řekli již den předem) Pohybují se zde elegantně oblečení muzikanti. [Nesrozumitelný text o fanoušcích] Mě dali místo mezi Tomim a Petem a s povolením Marcela jsem se postavil na samý vrchol [s videokamerou - není zcela jasný překlad, pak něco o fanklubu].

Potom co fanklub odešel, přistoupili k Tarje další lidé pro autogramy a fotografie. A potom Tarja odešla do šatny za přáteli Petem a Tomim, kde společně povečeřeli a mluvili. Seděli asi půl hodiny a ze šatny se ozýval smích, my jsme seděli blízko a Michal s Evženem po celém dni odpočívali. Tarja vyšla a chtěla nastartovat auto, aby se prohřálo a mohla odjet. Čekalo na ní ještě asi 30 lidí. Pro mě už v autě nebylo místo, tak jsem jí v klubu předal fotografie z těch několika dní, poděkoval jí za nezapomenutelné úžasné dny, s finskými přáteli a argentinským přítelem.

Na ulici byli všichni nejvytrvalejší, kteří čekali na autogramy, které Tarja rozdávala ještě pět minut. Během toho seděli muži na zadním sedadle, Tarju umístili dopředu a jeli do hotelu. Po cestě požádali o zajetí na rudé náměstí, kde se chtěli trošku projít a vyfotit celou skupinu. Pak ji chyle odvezli do hotelu, kde nastal čas Evženova volna. Tarja a Marcelo ještě jednou poděkovali za všechno, pak se rozloučili a šli si na chvíli zdřímnout. Za tři hodiny pro ně přijede limuzína, která je odveze na Domodědovo na letadlo Moskva-Madrid a odtud už Buenos Aires. Peteho a Tomiho odvezli do Šeremeťeva okolo jedenácté ráno.

Tak skončil třídenní pobyt Tarji v Moskvě, pro nás to bylo těžké, ale velmi příjemná a nezapomenutelná událost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama