Metal Hammer, listopad

29. ledna 2010 v 12:34 | tarjaturunen.cz, Meggy |  TT-Rozhovory 2007
Anděl pomsty
Čekání na interview s Tarjou mi připomíná zkušenost setkat se po letech s milovanou osobou, se kterou už nejste v kontaktu. Pamatujete si člověka, kterého jste dříve znali, ale jste zvědaví na to, kam jej život za tu dlouhou dobu - co jste se neviděli - posunul.
Když si nedávno metaloví fanoušci špitali Tarjino jméno, bylo to za úplně jiné situace. Podrobnosti o rozchodu s Nightwish v roce 2005 zaplnily internetové stránky po celém světě - byla to drastická událost, která zanechala metalový svět v tichosti a rozpacích nad tím, jak nešťastně roztála jedna z největších finských hudebních nadějí. Informace, která explodovala 22. Října 2005 na internetu, nebyla jen "prostá" informace o tom, že se Nightwish po 9 letech loučí se svojí zpěvačkou a děkují ji za dlouholetou spolupráci. Byl to tvrdý útok na její osobu, motivaci a dokonce na jejího manžela a manažera Marcela Cabuli. Nesnesitelné podrobností na očích celému světu a výroky typu: je to primadona, dělá vše jen kvůli penězům, hodně se změnila a hlavně… jejích služeb už není třeba.
Poslední společné vystoupení kapely Nightwish v Helsinkách - které se konalo předešlý večer - se natáčelo a DVD bylo kapelou trefně nazváno: End of an Era. DVD je zajímavé nejen z hlediska dokumentárního - tento koncert patřil k jednomu z největších koncertů v historii Nightwish, ale také faktem, že všichni na jevišti - kromě Tarji - věděli, co bude následovat.
"Viděla jsem to. Je to docela kruté," říká. V poledním shonu, vstoupila nenápadně a bez povšimnutí ostatních do jedné z londýnských restaurací plné úředníků, kteří měli pauzu na oběd. "Sledovala jsem to doma v obýváku a prožívala různé emoce, dobré i špatné. Ale celkový můj dojem je, že to byla fantastická show a skvělý zážitek."
Tarja líčí celou situaci, ale stále je to pro ni bolestivé a vypadá zasažená, když jí požádáte, aby převyprávěla tuto zkušenost. Ať už těm útokům na její osobu věříte či nikoliv, stále je pro ni těžké se vyrovnat s pocitem odmítnutí, který tu noc zažila.
"Byla jsem na cestě do šatny…bylo to zvláštní. Přišli jsme z pódia a já se na všechny podívala…a oni koukali na mě. Měla jsem na jazyku: Tak co říkáte koncertu? Nebylo to fantastické?" a všichni na mě stále hleděli. A já: "Nemáte chuť to jít oslavit?" A oni jakože: " Ne, opravdu ne." A dali mi do ruky dopis se slovy: "Prosím, přečti si to až zítra…nečti to dnes v noci." Dodržela jsem slib. Zatraceně, že jsem to neotevřela hned!!!
"Pak, až jsem si to přečetla, jsem si řekla: "Do prd…..e, proč jsem to hned neotevřela? Bylo to zvláštní. Nikdo nemluvil, nikdo…to bylo hned po koncertě. A potom, všichni odešli. Bylo to opravdu divné." A hned za dveřmi stál ohromný zástup lidí, kteří mě objímali a děkovali…a byli tam také členové rodin kluků z kapely a já měla po celou dobu v ruce ten dopis… Druhý den ráno po probuzení jsem si to hned přečetla."

Jak dlouho předtím to bylo, když jsi zjistila, že dopis je na internetu?
"Už tam byl."
Připouští, že ať už bylo mezi ní a zbytkem Nightwish cokoliv - po 9 letech spolupráce - mohla být odejita s větší noblesou a z očí do očí.
"Napadá mě spoustu jiných způsobů, jak to mohli udělat," říká a krčí rameny, "Ale už je to 2 roky za mnou. Obrátila jsem list."
Je zřejmé, že by nejraději změnila téma. Ale pokládám Tarje další a zásadní otázku: "Jsi poslední 2 roky v kontaktu s některým ze členů kapely?"
"Myslím si, že ani jeden z nás nemá zájem na tom být v kontaktu," říká. "Známe svá telefonní čísla, ale nekontaktujeme se. Je to velmi smutné. Nechápu to….ale je těžké pomyslet na to, že bych měla s klukama promluvit. Byla jsem velmi zklamaná. Celá ta záležitost byla tak bolestivá, bylo to náročné. Ale jak mi vždycky říkávala moje matka: "Co Tě nezabije….""
Dále popisuje, jak se hned po té události finský tisk zajímal o to, co se stalo… a jak nakonec změnila plány zůstat ve Finsku, když si uvědomila, že každý z jejího okolí - jak z blízké rodiny, tak vzdálení příbuzní a dokonce staří učitelé, se kterými se sotva znala - zjišťovali informace o tom, co se stalo. Utekla do domu svého manžela v Buenos Aires a nechala za sebou svůj hroutící se svět, ale nedlouho poté se rozhodla, že se postaví všemu zlu a na vlastní nohy a vydává sólové album, "Henkays Ikuisuudesta" (v překladu "Nebeský vánek") v listopadu 2006 a hraje několik sólo vystoupení.
"Abych byla upřímná, trvalo mi nějaký čas pochopit, co se to vlastně stalo, a potřebovala jsem čas pro sebe," říká. "Taky jsem věděla, že musím být statečná, že musím mít odvahu setkat se s lidmi a mít možnost vidět, co se stane. Potřebovala jsem jít na jeviště, mít koncert a vyrazit na turné hned v listopadu a prosinci…abych se z toho lépe a rychleji dostala, protože jsem tušila, že to bude těžké. Ale také jsem potřebovala dostatek času, abych o tom mohla přemýšlet. Byla to taková zásadní věc….a myslím, že byla udělána velmi nešťastně."
A nedlouho poté ji napadla myšlenka udělat své první album - něco výrazného, velkolepého, a ne úplně klasického - jak by se dalo vzhledem k jejímu hudebnímu vzdělání předpokládat.
"Nemůžu jen tak skákat z rocku do klasiky," říká. "Devět let byli Nightwish mojí součástí a bylo by divné opustit tento styl."
Výsledkem je letošní album "My Winter Storm" - první single: "I walk alone" byl nahrán v Los Angeles pod taktovkou producenta Daniela Presleye (Faith No More), který pochopil Tarjinu slabost pro velké soundtracky a byl schopný přetransformovat její myšlenky v album, které - i přes očekávání - nepostrádá své charakteristické metalové cítění. Jak Tarja přiznává, tuto myšlenku měla v hlavě už 2 roky….
Což ve mně vzbudilo další otázku a to zda si pohrávala s myšlenkou sólové kariéry už za svého působení v Nightwish?
"Pouze a jen jsem o tom přemýšlela," vypálila ze sebe."Chtěla jsem udělat něco plnohodnotného, velkolepého …protože miluju soundtracky z velkých filmů. Napadlo mě, že by to mohlo přijít třeba až po příštím albu nebo turné. Bylo to skutečně v raném stádiu a neměla jsem v tom zainteresované žádné lidi a ani jsem neměla nic konkrétně naplánovaného. Přemýšlela jsem si jen tak pro sebe…."To je něco, co by stálo za pokus…"
"Mnoho kapel se snažilo skloubit tvrdší kytarové tóny s orchestrem, ale nepodařilo se dosáhnout zvukové rovnováhy a obě strany se navzájem limitovaly… Výraznější kytarové riffy? Nebo víc prostoru pro orchestr? To bylo něco, čeho jsem chtěla dosáhnout."

Stále je před námi ještě téma nově vydávaného a propagovaného alba od Nightwish "Dark Passion Play", které se objevilo měsíc před Tarjiným albem. Je to zvláštní shoda náhod, ale Tarja po to všem dosáhla svého.
"Zní to jako "Ups, co se děje?" říká a směje se. "Vím, že to lidé budou srovnávat a budou o tom v tomto směru mluvit. Ale nedokážu si představit, že by mezi námi měla vládnout nějaká konkurence. To je opravdu, ale opravdu dětinské. Byl by to nesmysl."
Slyšela jsi jejich novou zpěvačku, Anette Olzon?
"ANO!!" vykřikla, vyprskla smíchy a udeřila do stolu … samozřejmě přitáhla zmatené pohledy všech lidí okolo sebe. "Ne! Nejsem ta správná osoba, která by na tohle měla odpovídat! Samozřejmě mám na to svůj názor, kdo by neměl? Ale nejsem ta, která by měla odpovídat…já jsem až na posledním místě!"

TARJA TURUNEN - My Winter Storm
Po šokujícím odchodu z Nightwish, fanoušci symfo-metalu čekají, zda první sólové album Tarji Turunen bude stát za to - obzvláště když její bývalá kapela vypustila do světa poměrně slušné album s novou zpěvačkou.
"My Winter Storm" pravděpodobně rozdělí názory, i když Tarja úplně nevybočila ze svého romanticko-fantasy stylu. Hlavním rozdílem je skutečnost, že jsme svědky zdokonalení sólové umělkyně, ne kapely, a celkový pocit je vybroušeným stylem producenta Daniela Presleye (Faith No More), který rozpoutává sílu studia a vytváří bohaté pozadí pro Tarju, které dává prostor jejímu sladkému pěveckému talentu.
Riffy jsou pevné, ale nakonec vše působí velmi uhlazeně, neriskujícím způsobem a spíše komerčně, nemluvě o příšerné cover verzi skladby "Poison" od Alice Cooper. Nejsou zde žádná ohromující kytarová sóla, stejně tak žádné šíleně přetažené power-metalové pasáže …a zatímco perfektně zpracované symfonické aranže svádí svou melodií, tak nějak vás nechají v očekávání více rozmanitosti, energie a žáru.
Jasně, Tarja se se svým talentem nikdy neztratí. Příležitosti s sebou přináší pozvolný posun k mainstreamovým rock-operním skladbám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama